Sucho na východě Afriky

Hladomor ohrožuje milióny lidí v Africkém rohu

iHned.cz 16. 2. 2006

Africký roh stíhá neštěstí za neštěstím. Po sporadických ozbrojených střetech, početných uprchlických vlnách, neefektivní či vůbec neexistující státní správě jej nyní sužuje nejhorší sucho za posledních deset let, sdělil včera Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK).
Jeho obětí se od konce loňského roku staly již desítky lidí a desetitisíce kusů dobytka. Trpí celé ekonomiky. Například v Keni sucho způsobilo růst cen potravin, který vedl ke zdvojnásobení inflace na 14,7 procenta.

Může být ale ještě mnohem hůř. Meteorologové předpověděli, že sucho potrvá přinejmenším do počátku dubna.
OSN odhaduje, že v příštím půlroce bude potravinovou pomoc potřebovat přes 11 miliónů lidí v Etiopii, Somálsku, Keni, Eritreji, Tanzanii a Burundi. Ohrožen je život kolem 1,5 miliónu dětí, varoval Dětský fond OSN (UNICEF).

Obzvlášť velké znepokojení vyvolává situace v Somálsku, které nemá fungující ústřední vládu již 15 let a kde v různých částech země svévolně vládnou znepřátelené klany. Školy a nemocnice buď nejsou, nebo je zakládají humanitární agentury či skupiny lidí starajících se jen o svou oblast. Novou pohromou je sucho. "V některých oblastech (Somálska) nejhůře postižených suchem divoká zvířata v boji o vodu u studní poranila děti," uvedl MVČK.
Ačkoli je nedostatek vláhy drtivou ranou pro zemědělství, analytici vidí hlavní problém Afriky v její politické a sociální situaci. Kontinent, který byl před 50 lety v potravinách soběstačný, je nyní dováží v neuvěřitelné míře.

K hlavním faktorům, které přispívají k hladu v Africe, odborníci z Mezinárodního ústavu pro výzkum potravinové politiky řadí desetiletí trvající nedostatek investicí ve venkovských oblastech, špatnou státní správu postiženou korupcí a protekcionářstvím, války a politické konflikty vedoucí k uprchlickým vlnám a nestabilitě.

A pak je tady nemoc AIDS, která decimuje i ekonomicky aktivní populaci. Když se nakazí jeden člen rodiny, její produkce potravin klesá až o 60 procent, uvádí nevládní organizace Oxfam.

Ke krizi přispívá také nekontrolovaný růst obyvatelstva. "Populace subsaharské Afriky rostla v uplynulých 30 letech rychleji než v kterémkoli jiném regionu, a to navzdory miliónům úmrtí v pandemii AIDS," uvedl Populační fond OSN. Počet obyvatel subsaharské Afriky se v letech 1975 až 2005 více než zdvojnásobil z 335 na 751 miliónů.

Někde rostoucí počet obyvatel nepůsobí problémy, jinde má ale vážné důsledky. Rolnické rodiny si znovu a znovu dělí půdu, takže jejich pozemky jsou stále menší, nebo se stěhují na neúrodnou půdu. V některých částech Etiopie a Eritreje je půda tak vyčerpaná, že již není naděje na slušnou úrodu. Kvalitu půdy v Africe dlouhodobě zhoršuje eroze.

Výsledkem je, že více než polovina kontinentu potřebuje naléhavě potravinovou pomoc.